Lukáš Bauer je český reprezentant v běhu na lyžích. Jeho největším úspěchem jsou tři olympijské medaile (dvě stříbra z Vancouveru, jeden bronz z Turína) a dvě stříbra ze světového šampionátu (v Liberci 2009 a Falune 2015). Dokázal též dvakrát ovládnut Tour de Ski (2008, 2010). Na OH v Soči 2014 skončil na klasické patnáctce páty. Dnes je trenérem polské mužské reprezentace v běhu na lyžích a má svůj „lauferský“ tým, startující v Ski Classics.
- Lukáši, Česko má skvělou lyžařskou běžeckou tradici, čeští lyžaři-běžci, ale i běžkyně patří anebo patřili mezi absolutní světovou špičku. Proč dnes trénuješ polský a ne český tým? Jaké máš se svými svěřenci ambice?
Odpověď je lehká – polská reprezentace mě oslovila s nabídkou stát se trenérem polského týmu a po několika jednáních jsem se rozhodl tuto výzvu vzít. Od českého Svazu lyžařů žádná podobná nabídka nepřišla. Možná je to trochu paradox, protože jsem se nikdy neviděl jako trenér, spíš mě to vždy táhlo k širšímu zabezpečení sportovních týmů, tedy spíše k pozici manažera. Aktuálně s polským týmem spolupracuji druhým rokem. Myslím, že jsme hned v první sezoně udělali velký kus práce a určitě se chceme posouvat i nadále. Mým cílem je mít stabilně alespoň dva závodníky v TOP 30 ve Světovém poháru a zapracovat na štafetě.
- Jaké jsou ambice tvého běžeckého týmu? Vlastně (pokud to není tajemství), zkus nám povědět víc o tvém běžeckém projektu. Co je jeho cílem?
Aktuálně jde maratonský tým do své 7. sezóny. V posledních třech sezonách, kdy jsem byl ještě aktivním sportovcem a reprezentoval na nejvyšší úrovni, jsem již rozjížděl tento maratonský tým. Inspirací mi byly jiné maratonské týmy (ve švédském týmu COOP jsem strávil 2 roky) a chtěl jsem podobný tým vybudovat i v rámci střední Evropy. Další motivací mi bylo i to, že jsem často kritizoval český Svaz lyžařů a i tímto projektem jsem jim chtěl ukázat, že některé věci, které tvrdím, mohou fungovat a možná jsem si chtěl i vytvořením úspěšného týmu říct o práci na Svazu lyžařů. Dosud nejlepším týmovým výsledkem bylo 4. místo v celkovém pořadí týmů v sérii VISMA SkiClassics. V individuálních výsledcích máme několik vítězství ve slavných maratonech jako je třeba Marcialonga, Jizerská 50 a podobně. Těší mě i výborná viditelnost týmu v médiích a musím říci, že to všechno nebylo vůbec jednoduché a musel jsem se za běhu naučit spoustu věcí…a to mě baví. Po poslední sezoně jsem se rozhodl docela podstatným způsobem tým přebudovat, například v kategorii mužů máme úplně nové závodníky a rád bych, aby se do dvou let začali ukazovat v plné síle.
- Jaký je tvůj názor na rekreační sportovaní a které 3 rekreační sporty ty osobně preferuješ?
Rekreační sportování je základ! Osobně vnímám sport zejména jako skvělou průpravu pro běžný život, skvělé odreagování a jen několik málo sportovců má to štěstí, že se mohou sportem živit. Určitě sport není jen o medailích a o špičkových výkonech, ale ta hlavní podstata sportu je jinde. Mezi mé 3 oblíbené sporty patří kromě běžeckého lyžování horské kolo, orientační běh a třeba kajak.
- Dnes je velký trend propagovat zdravý životní styl, ale co to vlastně je? Jak žiješ ty a co je tvoje definice zdravého životného stylu?
Tak to je těžká otázka a každý si pod tím představuje trošku něco jiného. Pro mě se jedná o vybalancování práce, rodiny, sportu, odpočinku a k tomu ještě vyvážená strava. Ale realita je vždy odlišná, alespoň tedy u mě. I přes dosažené výsledky nemám problém přiznat, že jsem čas od času líný, stejně jako většina jiných mám období, kdy jen pracuji a na nic jiného není čas (ono trénovat polskou reprezentaci a u toho se ještě snažit udržet a alespoň trochu rozvíjet maratonský tým už nějaký ten čas zabere)… Takže upřímně moc neřeším, jestli praktikuji zdravý životní styl nebo ne. Prostě dělám, co mě baví a naplňuje (i když ne vždy to jde), snažím se jíst všeho s mírou a nevyhledávám extrémy. Do toho se ještě snažím věnovat rodině. Někdy to jde lépe, někdy hůře… prostě klasika.
- Kdyby ses nevěnoval běžeckému lyžovaní, je i jiný sport, o kterém si myslíš, že by si v něm dokázal dosáhnout podobných výsledků, jakých si dosáhl v lyžování?
Na sportu je nejhorší, že musíte věřit jedné cestě a po ní jít… Nejde skákat z jedné cesty na druhou, takže ani u běžeckého lyžování nevím, jaké bych měl výsledky, kdybych trénoval jinak nebo s někým jiným…natož, co by bylo v jiném sportu. Faktem je, že jsem byl v juniorském věku rozhodnut, že skončím s běžeckým lyžováním a od jara ze mě bude závodník na horském kole – v lyžování jsem na výsledky pořád čekal a nepřicházely a horské kolo mě strašně bavilo… no a na posledních lyžařských závodech sezony jsem vyhrál republikové závody dorostu a to rozhodlo, že jsem zůstal… Určitě nemůžu litovat, ale už nikdy nezjistím, co by bylo…a takový kousek k tomu chyběl.
- A jedna otázka k aktuální covid situaci – myslíš si, že je správné, že se lidem v podstatě brání sportovat a jsou zavíráni do izolace místo toho, aby byli k sportu motivováni a zvyšovali tak svoji obranyschopnost?
Těžká otázka… Určitě není dobré přidělávat již tak vytíženým zdravotníkům práci s různými sportovními zraněními apod., na druhou stranu rozumné rekreační sportování je jednoznačným plusem v budování imunity… Rozumím i tomu, proč třeba zavírají posilovny a jiná vnitřní sportoviště, ale u nás je stále možné jít do lesa si zaběhat, na kolo, na procházku, a tak by to mělo zůstat. Není to lehká doba a věřím, že nikoho loni ani nenapadlo, že by se něco podobného mohlo stát (včetně všech současných omezení) a myslím, že si všichni přejeme, aby se vše brzy vrátilo do normálu, což přeji i vám!
Najnovšie komentáre